I.
Chtěl jsem si vzpomenout na Marii
ale nemohu
chtěl jsem si vzpomenout na lásku
ale nemohu
chtěl jsem si vzpomenout na soudruhovu popravu
ale venku už svítá
a já zbůhdarma promarnil noc
zatímco to všechno je pryč
a my vlastně nechceme-li umřít
musíme začít znovu
A musíme začít znovu
nechceme-li vlastně umřít
zatímco všech no je pryč
zbůhdarma jsem promarnil noc
venku už svítá
chtěl jsem si vzpomenout na soudruhovu popravu
ale nemohu
chtěl jsem si vzpomenout na lásku ale
nemohu
chtěl jsem si vzpomenout na Marii
A my musíme začít znovu
zatímco všechno je pryč
venku už svítá
a já jsem zbůhdarma promarnil noc
chtěl jsem si vzpomenout na lásku
nechci-li vlastně umřít
ale nemohu
II.
Dnes odpoledne jsem odjížděl od svého otce
který mě právě vyhodil z domova
smál se uvnitř v tramvaji jeden stařík
a průvodčí škádlil dítě
Jeli jsme kolem domů
a pak kolem zahrad a tenisových kurtů
kolem zavřené plovárny
Když jsme přijížděli k Vltavě
zvedl se vítr
který v těchto místech dělá někdy vlny
až třiceticentimetrové
III.
V trávě
zatímco jsi měla být v práci
jsem tě políbil
IV.
V Praze se tančí
V Praze je veselo
V.
Je veselo v Moskvě
a je radost v Praze
Mám rád svou milenku
a jsme veselí spolu
Krásné je jarní počasí
a jsou veselé tančírny
ve kterých
tančíme
VI.
Má přítelkyně mi darovala květinu
Tančil jsem nad ní a plakal
velice jsem se styděl
neboť byla ošklivá
Na podzim bývají ošklivé květiny
vlivem neuspokojivého počasí
toto však bylo v létě
kdy květiny mají být krásné
VII.
Potkal jsem vojáka ve službě
Já ti dám pacholku rozkřikl se na mě
a vrazil mi facku
VIII.
Protože jsem největší žijící básník
přemýšlel jsem o poezii
Jediným jejím měřítkem jsou vteřiny
jež trávím v bezmocnosti
IX. - SJEZD ČSM
Včera byl sjezd Československého svazu mládeže
Svazáci a svazačky v modrých košilích pochodovali se standartami Prahou
Studenti nesli transparent s heslem
Dělníci budují
SNB chrání Na Staroměstském náměstí se zakončila manifestace
projevem presidenta republiky
Ve své řeči pravil
Spějeme stále vpřed k budování socialismu v naší vlasti
vedeni naším vzorem Sovětským svazem
X.
Tlampače na ulicích oznamují přesný čas
hodiny v nichž se vypíná elektřina
výsledky nejnovějších procesů
a sportovních utkání
XI.
Četl jsem zprávu o procesu s velezrádci
když jsi přišla
Po chvíli jsi se svlékla
a když jsem k tobě lehl
byla jsi jako vždy příjemná
Když jsi odešla
dočetl jsem zprávu
o jejich popravě
XII.
Vězni vstávají v šest hodin
pak stelou a střídají se na kbelíku v rohu místnosti
v půl sedmé je snídaně
a o státních svátcích bílá káva
XIII.
Sedím ve své cele
a pozoruji plakát
připevněný na protější zdi
na němž je napsáno
Sbor vězeňské stráže
úderná pěst dělnické třídy
nebo se dívám z okna
za nímž je věž
a obloha někdy podivuhodně
modrá
XIV.
Stále mne to táhne přes řeku
na vysoké kopec nad Smíchovem
vidím je z okna a nad nimi
velké dešťové mraky
Černá hejna vlaštovek a jiřiček
stahují se tam na podzim
teď je však prosinec
XV.
Důstojníci a jejich ženy
chodí pěkně oblečeny
po Praze a já se na ně dívám z kavárny
Trestanci a jejich ženy
chodí špatně oblečeni
díval jsem se na ně
v kriminále
Mám tak rád
důstojníky a jejich zeny
XVI.
Také milenci chodí po Praze
rozviklaní jako má tužka
Proto jsou v práci liknaví
Neměl bych tedy mít rád milence
XVII.
Před chvílí jsi usnula
Snad se rozednívá
a snad je to měsíc
ty ležíš na mých polštářích
a všemi pražskými nádražími
přijíždějí jako každé noci
vlaky se zbraněmi ze Sovětského svazu
XVIII.
Mezi holuby poletuje nad naší ulicí
také eroplán
který rozhazuje letáky
Mír vybojujeme
XIX.
Marie m ne líbá ačkoli nás to oba unavuje
XX.
Četl jsem dnes dlouho do noci
XXI.
Marie má za měsíc rodit
"Pojď" řekl jsem jí
"0pijeme se ať jsme trochu veselí"
Co je mi po dítěti
stejně není moje
Nenávidí mne ještě víc než já ji
neboť já ji přitom miluji
XXII.
Má láska k tobě nepřestává na tvém životě
možno-li po smrti tě budu milovat ještě víc
Až umřeš budeš už vůbec moci milovat jen mě
Rozpláči se příšerným smutkem
nad představou jak lituješ
že mne už nemůžeš milovat
Neboť ačkoli nevěřím v duší
je přece nemožné
abys ty umřela jen tak
A všechno začne od začátku
Najdu svůj ztracený dětský narcismus
Nejprve začnu poznávat tvé vlasy
Pak se ti podívám pod víčka
teď lze se očí dotknouti prstem
Tvé ruce jsou velmi nešťastné
neboť se nedotýkají mých
Nedám tě hned pohřbít
chci vidět jak budeš smrdět
a rozsypávat se
protože si nic jiného nezasloužíš
A pak budu tak sám
a opuštěn
XXIII.
Dlouho v noci se mi zdály příšerné sny
po rozhovoru s Marií
Její dřívější milenec s ní obcoval na záchodě
a já ji hledal všemi chodbami
nějaké zatuchlé venkovské hospody
Marie je v sedmém měsíci těhotenství
Pak jsem se příšerně opil
a když jsem chtěl aby se mnou souložila
nechtěla
XXIV.
Strašně se nudím
Nudím se dokonce i ve spánku
ale není to nuda z nečinnosti
ale protože je všechno zbytečné
XXV. - VŘSR
0 třicátém druhém výročí
Velké říjnové socialistické revoluce
přešli úderníci ČKD Sokolovo
na tvrdé normy
Byla uvolněna mouka z vázaného hospodářství
Byl vydán nový trestní zákoník
Soudruh Kaganovič promluvil o míru
Ty jsi měla chřipku
a nakonec jsme se spolu vyspali
XXVI.
Dnes je pátek
a uvádějí nové filmy
v ulicích
jež připomínají ghetto
hrají jeden němý ruský film
který už není nikde vidět
XXVII.
Chodila po Praze
chodila k holiči
chodila po Praze
a trochu pršelo
neměla na tramvaj
ani na autobus
byla smutná
Za Prahou veliké
sluneční planiny
na kterých pršelo
na kterých prše1o
život je vydatný
jako kus slaniny
a i víc
Seděla u stolu
na hlavě kokrhel
naproti pánovi
s velkýma nohama
byla tak ošklivá
byla jak vyvrhel
bude svatba
Kupujte načerno
kupujte slanečky
kupujte slávu a
svatební věnečky
kupujte motorky
knihy a kanony
to je život
Bere dva tisíce
osm set padesát
ušetří na jídle
a bude roditi
aby zas přibylo
lidí o jednoho
beztak je nás málo
Má zánět dělohy
nebude roditi
nemá už radosti
radši se zabíti
má v těle vyrážku
na čele chrysopras
dostane přidáno
Život je správná věc
i žít je správná věc
hodí se k životu
hodí se do rýmu
žije se lépe a
žije se veselejc
máme už zářivky
XXVIII.
Plakáty jimiž je polepena Praha
naše armáda
i naši úderníci
má láska k Marii
a moje nenávist k jejímu dítěti
popravy mých přátel
a nemohoucnost odjeti z Prahy
jsou jako mé příšerné sny
a mé hrůzné nudy
XXIX.
Včera byla Zlatá neděle
a za týden budou vánoce
Lidé nakupovali mnoho dárků
Já jsem si koupil knihu
Deník komsomolky
Vzpomínky matky 01ega Koševého
a z poezie
sborník ke Stalinovým narozeninám
XXX.
Prohlížel jsem si staré ročníky Minotaura
Připomínají mi časopis archeologické společnosti
Mám na stěně dokonce viset
několik surrealistických obrazů a reprodukcí
jsem v podstatě veselý člověk
XXXI.
Rozloučil jsem se s Marií
Říkala že je jí nevolno
Špehoval jsem ji
Do bytu za ní přišel ten druhý
Šli spolu do města
V noci se vrátili
Potom už nevyšli
Marie nás oba miluje
XXXII.
Ležíš a on se ti dívá do klína
jsi velice šťastná
zvedáš nohy a hladíš ho po hlavě
a neonová reklama blinky blinky
a po ulicích pochodují vojáci
v Ruzyni opět někoho zastřelili
v továrně opět někoho zatkli
a já nejsem s to to vnímat
protože sním o tom jak bys mne
políbila
XXXIII.
Marii se narodil syn
je to robě
které leží v hrobě
XXXIV.
Má milá umřela
Dělala si potrat
co ho měla od jiného to dítě
XXXV.
Není třeba dlouho čekat
radila soudružka ve frontě na Národním výboru
Seženete-li byt po zatčeném
přidělí vám ho bez průtahů
XXXVI.
V přístavě v kterém se
přiváží ovoce
stojím a dívám se
na zem
V poledne usednu
abych se zotavil
v tom denním bezednu
sezením
Mám málo vůle a
mám málo logiky
společně odplujem někam
Žití i nežití
obé je otravné
proč jsem se narodil
bez tebe
XXXVII.
Rozjel jsem se na konečnou stanici trolejbusu
Rozkvetly tam květiny
Lidé v trolejbusu se smějí
a vyprávějí o jaru
je zase březen