Černobílý černoch z Londýna
V Londýně je strašlivě dlouhá ulice Portobello. Je
to nejkrásnější ulice v Londýně. Pořád se na ní
konají trhy. Trhovci neustále odhazují spousty
bedýnek od zeleniny a od ovoce. Na jednom rohu
Portobella je prázdná parcela. Na ní žije černobílý
londýnský černoch, který je bíle pruhovaný. Žije
tam ve dvacetiposchoďovém mrakodrapu z bedýnek.
Bydlí v jeho dvacátém patře. Odtud má krásný
rozhled po krajině a vidí přes moře až do
Československa. Kdo v Praze vystoupí na petřínskou
rozhlednu, může za mořem vidět jeho mrakodrap.
Jak leze každý večer spát do dvacátého patra,
bedýnky pod ním praskají, a když vyleze nahoru,
tak nemůže slézt dolů. Proto musí každé ráno
ve svoji ložnici ve dvacátém patře hodně skákat,
takže se mrakodrap z bedýnek sesype, ale on
spadne do měkkého a nic se mu nestane, nejvýš
že si zarazí nějaký ten hřebík. Potom odpoledne
si staví mrakodrap znova.
   Jinak chodí do hospody, která patří vévodovi
z Wellingtonu, kde sedává na několika patrech
bedýnek před vchodem Bondy a pije pivo. Pak
dává Bondymu marjánku.