Další tvář Egona Bondyho 


Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 05.12.2000
Název: Další tvář Egona Bondyho
Ročník: 11
Číslo: 282
Autor: LADISLAV VERECKÝ
Str.: 20
Rubrika: Kultura
Oblast: Tisk celostátní
Identifikace: MF2000120500007300

Text:
Bratislava (Od našeho zvláštního zpravodaje) Malomestský komorný orchester Požoň sentimentál spouští glassovskou předehru stoupající zvolna až k fortissimu. Nechybí jí parodický nádech. Z první řady hlediště alternativního bratislavského Divadla Stoka se zdvíhá drobný ušlechtilý stařec v ošoupaném zelenkavém saku z koženky, pod nímž má červený rolák. Usedá ke stolku na pódiu, vytahuje z pravé kapsy saka umělý chrup a vkládá si ho do úst. Náhlý konec předehry zanechává posluchače v očekávání čehosi velkolepého. A taky že ano: stařec zpívá za tichého doprovodu tenkým, leč intonujícím hlasem první takty Cvočkaře Dandy. A následují další obhroublé staropražské písně: Na Pankráci, Měl jsem tři prsty v... , Šup sem, šup tam... Naplňuje se slib daný na plakátech: Egon Bondy osobne zaspieva populárne Urban songs.
Marek Piaček, kapelník Požoň sentimentálu, kvarteta sestávajícího z flétny, klavíru, tahací harmoniky a houslí, se s Egonem Bondym, českým filozofem, literátem a nyní již šest let bratislavským rezidentem, seznámil na Univerzitě Komenského, kde oba vedli své semináře. Mladého slovenského hudebníka zaujaly Bondyho úvahy o tom, že písňový folklor velkých evropských měst je homogennější než libovolná národní lidová tvorba. Vzal ho za slovo a pozval ho ke společnému účinkování.
Minulý týden měl první reprízu koncert, jehož první dvě třetiny tvoří skladby členů Piačekova ansámblu. Ve finále seznamuje Egon Bondy v půlhodinovém bloku mladé Bratislavany s pasážemi vybraných písní lidu pražského. Výsledek? Bondy musí dlouho přidávat. To, co by v Praze působilo jako ryzí happening, je v Bratislavě zjevením. Publikum oceňuje morbidní humor neznámých textů umocněný Bondyho charismatem. Při svém menším hlasovém rozsahu si zpěvák nejednou vypomůže tak, že přejde z nápěvu prvního hlasu o tercii níž, do hlasu druhého. I to patří k poetice koncertu, na němž Bondy oprášil i staroberlínský cajdák In den Teichen.
Svůj repertoár městského folkloru Egon Bondy hodlá dál rozšiřovat. Jako první má přijít na řadu song, jehož první verš v češtině zní: Tak to vidíš, Máňo, přece jsme tě lízli. Nevznikla v Praze, jak se většinou domníváme. Je to stará píseň židovských gangsterů z Oděsy. Polyglot Egon Bondy ji přednese v ruštině.
LADISLAV VERECKÝ